Škola už je zase v plným proudu. A co hůř, letos mě (a nejen mě) čeká maturita. Netvrdím, že ji zvládnu, jelikož stát se může cokoli, ale taky neříkám, že ji nezvládnu. Skutečnost je taková, že ji zvládli i jiní přede mnou a když se podívám do naší třídy, tak si přeci jen připadám o trošku použitelnější, jak určití jedinci. Uvidíme...
Nedávno jsme se s Verčou a Evčou bavily na téma známky. Je fakt, že ani jedna z nás nemá po dobu docházky na střední škole samý jedničky, ale jsou i tací, kteří je mají. A ti jsou buď tak geniální a maj neuvěřitelnýho pamatováka, nebo škole prostě věnují víc času, jak my ostatní. Tak či tak, přijde mi trapný a nepochopitelný, když někdo kvůli tomu, že dostane 2 dostává skoro hysterickej záchvat. Nemluvě o tom, že se hned další hodinu chce nechat urputně vyvolat na opravu "špatný" známky. To má pak okolí pocit, že pro některý jedince existuje jenom škola, škola a ještě jednou škola.
Na stranu druhou nechci tvrdit, že mně na známkách nezáleží - naopak. Jenže pro mě samý jedničky nejsou dostačující. Jo, neříkám, že by se mi to nelíbilo, mít tak jednotvárný vysvědčení, ale nebyla bych šťastná. Mě hrozně naplňují lidi kolem mě a ti jsou pro mě důležití a podstatní a kvůli nim se ráda budu snažit o cokoli. Taky jsem si opět připomněla, že zdraví je to nejdůležitější a že ho nemůžu brát jako samozřejmost. Protože i když Vás bolí "jen" hlava, tak pak už všechno stojí za nic...
A jaký je Váš názor? Taky patříte k těm, kteří občas spoléhají na svou přirozenou inteligenci?:)
Nedávno jsme se s Verčou a Evčou bavily na téma známky. Je fakt, že ani jedna z nás nemá po dobu docházky na střední škole samý jedničky, ale jsou i tací, kteří je mají. A ti jsou buď tak geniální a maj neuvěřitelnýho pamatováka, nebo škole prostě věnují víc času, jak my ostatní. Tak či tak, přijde mi trapný a nepochopitelný, když někdo kvůli tomu, že dostane 2 dostává skoro hysterickej záchvat. Nemluvě o tom, že se hned další hodinu chce nechat urputně vyvolat na opravu "špatný" známky. To má pak okolí pocit, že pro některý jedince existuje jenom škola, škola a ještě jednou škola.
Na stranu druhou nechci tvrdit, že mně na známkách nezáleží - naopak. Jenže pro mě samý jedničky nejsou dostačující. Jo, neříkám, že by se mi to nelíbilo, mít tak jednotvárný vysvědčení, ale nebyla bych šťastná. Mě hrozně naplňují lidi kolem mě a ti jsou pro mě důležití a podstatní a kvůli nim se ráda budu snažit o cokoli. Taky jsem si opět připomněla, že zdraví je to nejdůležitější a že ho nemůžu brát jako samozřejmost. Protože i když Vás bolí "jen" hlava, tak pak už všechno stojí za nic...
A jaký je Váš názor? Taky patříte k těm, kteří občas spoléhají na svou přirozenou inteligenci?:)
No tak nevím jestli se tomu dá říkat přirozená inteligence :D ale vždycky spoléhám na to, že to nějak dopadne...a obvykle mi to vyjde :)A Veru, když má někdo jedničky díky tomu, že je to právě ON.(nebo ona že :D )..tak k tomu není ani co dodat...