close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Nečekejme, že ten, koho milujeme, se bude podobat našemu ideálu, ale naopak - ideál přizpůsobme tomu, koho milujeme...

31. října 2008

31. října 2008 v 15:38 | moje maličkost |  básničky
Vánek v uších lehce zní
a mě doprovází už jen vzpomínky.
Koukám upřeně do trávy,
nevím však ani z jakého důvodu.
Možná právě proto,
že tu jsme se prve milovali
a možná taky proto,
že já ho stále miluju.
Ne, že nemůžu,
já nechci bez něj být,
jenže on mne již nepovažuje za múzu,
nebudem nikdy víc společně snít.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Just one stray dreamer Just one stray dreamer | 31. října 2008 v 16:55 | Reagovat

Kde po radosti prázdná zem,

odkud odletěly labutě,

tu zanechaly peříčko,

protože vrátit se mohou.

Každý rád se vrací,

na prosluněnou pláň,

by jara a radosti užíval.

Kde srdce druhé nebije,

kde prázdné místo zůstalo,

hledej řádně v trávě,

neboť ty dobré vzpomínky,

zlatější všech zlatých šperků,

třpytí se a nevadnou.

S úsměvem na tváři,

poutník Ti mává,

z opačné strany travin,

kde sám vysedává,

občas vyloví střípek,

který tu kdysi zanechalo,

srdce jeho tehdy šťastné,

a tak to štěstí nikdy neuvadne.

M.

2 Verunka K. Verunka K. | 1. listopadu 2008 v 16:14 | Reagovat

Pěkná... lepší:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama