Jdu ulicí,
jen tma je společnicí mou.
Brouzdám se jen tak - bez cíle
a mraky myšlenek mě sužujou.
Myslím na to, co jsem mohla mít,
přitom stačilo se vyjádřit.
Namísto toho srdce na dva kousky rozlomené,
jen proto, ze jsem si nedokázala říct.
Nezbývá než bloudit sama dál,
vrátit se k rádoby snám,
plížit se jako tělo bez duše,
čas - ten jediný snad pomůže…